Category Archives for Náladoffky

Sebeláska: Slunce vstávalo rudě

Vkládám ti do rukou zodpovědnost, o kterou ses mě neprosil… Vkládám ti do rukou okovy a s nimi naději. Naději, že mne z nich vyprostíš skrze mé snění. A vůbec mi nesejde na tom, pokud zůstane u snů. Protože když mne nezachráníš ty, tak kdo vlastně? Mám strach, darmoději s hadíma očima! Jsou totiž trochu […]

Více

Láska má mnoho odstínů…

Dnes ráno jsem se probudila a zjistila jsem, že jsem ŠŤASTNÁ. Že mi nic nechybí. A že jsem spokojená s každou chybou, kterou jsem v životě udělala. A že kdybych mohla vrátit čas, abych své chyby napravila, udělala bych je znovu. Se stejným potěšením. Znáte to taky? Pocit, že všechno je v pořádku. JÁ JSEM V POŘÁDKU. […]

Více

Jak přicházejí sny. A inspirace.

Zívám. Zkouškové už je zažehnáno a na jeho adresu se trousí několik ohraných žertů s odkazem na Pána Prstenů. „You shall not pass!“. „Not today, Gandalf. Not today.“ S koncem zkouškového ovšem přichází také konec mého vlastního kreativního odkládání. Konečně mám čas sama na sebe! Konečně začnu zase TVOŘIT! No jo, jenže je tady malinký, […]

Více

Utrpení je ve společnosti TABU!

Svět se vyhýbá negativitě. V jakékoliv formě. Vztek? Tabu. Slzy? Tabu. Deprese? Dvakrát tabu! Jdou po ulici dvě dívky a čemusi se řehtají jako blázni a vy máte díky nim pocit, že je svět v pořádku, že je zalitý sluncem a že v něm duha vždycky vede k pokladu. Ale co když to tak není? Co […]

Více